1903: Zrození bolševiků v Londýně

Slovo „bolševik“ či dnes už spíše pejorativní přídavné jméno „bolševický“ používáme takřka sto let. Byť jsou ruského původu, k jejich zrodu došlo v Londýně. Pojmenování mocné ideologie a vzestup nebývale vlivného diktátora se odehrálo za oponou, mimo pozornost veřejnosti. V létě 1903 se rozhodnou delegáti Ruské sociálně demokratické dělnické strany uspořádat druhý sjezd. Ti, kdo… Pokračovat ve čtení 1903: Zrození bolševiků v Londýně

Karel Čapek: V zajetí slov

Fráze. Fráze se definuje jako ustálené rčení; ale řekne-li nám někdo tak ustálené rčení jako „Dobrý večer“, nenazvem ho ještě proto frazérem. Velmi mnoho výroků, které pronášíme v obyčejném životě, jsou rčení naprosto ustálená. Miliónkrát už bylo řečeno „Bolí mě hlava“ nebo „To se ty dny krátí“, a přece to nejsou fráze. Řeč lidu sestává… Pokračovat ve čtení Karel Čapek: V zajetí slov

Příběh jednoho Němce

Autobiografická kniha Příběh jednoho Němce je pozoruhodná a přináší mimořádný čtenářský zážitek. Jejím autorem je novinář a spisovatel Sebastian Haffner (1907 – 1999). Jedná se o nedokončený rukopis z roku 1939, který vyšel po autorově smrti a zaznamenal nečekaný čtenářský ohlas. Haffner podává svědectví o nástupu nacismu v Německu, popisuje neklidná poválečná léta, zmatek a… Pokračovat ve čtení Příběh jednoho Němce

1983: Gorbačov v Kanadě

K zajímavým epizodám v biografii Michaila Gorbačeva patří jeho cesta do Kanady v květnu 1983. Gorbačov přijíždí „studovat“ kanadské zemědělství – to, jak ho udiví efektivita zdejších zemědělců, množství potravin na trhu a bohatství kanadských supermarketů, není ale nejdůležitější. Tím je pozadí a důsledky celé akce. Vypadá to, že Gorbačov vedle oficiálního programu zároveň otevírá… Pokračovat ve čtení 1983: Gorbačov v Kanadě

Hloupé americké desetiletí

Byl to právě tento druh křečovitého a výbušného šíření hněvu, před kterým se nás snažil ochránit James Madison, když připravoval americkou ústavu. Tvůrci ústavy byli vynikající sociální psychologové. Věděli, že demokracie má Achillovu patu, protože závisí na kolektivním úsudku lidu, a že demokratická společenství podléhají „bouřlivosti a slabosti nezřízených vášní“. Klíčem k vytvoření republiky proto… Pokračovat ve čtení Hloupé americké desetiletí

Jak se s ním vypořádat

Rusko se pod vedením Vladimira Putina propadlo do represí a jeho rozhodnutí napadnout Ukrajinu představuje bodu zlomu. Během této rozsáhlé, nezákonné vojenské invaze pohrozil každé zemi, která se pokusí zasáhnout, tvrdými následky, které, jak se někteří obávají, mohou zahrnovat i jaderné zbraně. Někteří tvrdí, že Putinovo uvažování je zcela racionální – je výsledkem vypočítavého, drsného… Pokračovat ve čtení Jak se s ním vypořádat

Solženicynovo posmrtné zranění

Alexandr Solženicyn předvídal zhroucení Sovětského Svazu a ještě za jeho existence se zaobíral novou podobou Ruska. Když k rozpadu východní velmoci došlo, zesílilo Solženicynovo varování před Západem. V květnu 1983 Solženicyn přebírá Templetonovu cenu. Upozorňuje, že napadání víry je na Západě nebezpečnější než násilné útoky na náboženství na Východě. Západ se podle něj nachází v… Pokračovat ve čtení Solženicynovo posmrtné zranění

Přemítání o Hitlerovi

Britský historik Ian Kershaw (1943) patří mezi největší odborníky zaobírající se životem Adolfa Hitlera a je autorem jednoho z nejrozsáhlejších životopisů nacistického diktátora. Tato biografie (anglicky 1998, česky 2015) vyšla ve dvou dílech: Hybris (1889-1936) a Nemesis (1936–1945). Jedná se o mimořádné dílo, které podrobně zkoumá Hitlerovu osobnost a jeho vztah k moci v klíčových… Pokračovat ve čtení Přemítání o Hitlerovi

Náklady na nicnedělání

Článek o chybných ekonomických předpovědích, které podle autora vedly k nepřesnému výpočtu nákladů na cenu nových technologií, jež mají vést k ochraně klimatu. Dimtri Zenghelis pracuje jako zvláštní poradce Bennettova institutu na University of Cambridge. Dříve vedl tým v Úřadu pro změnu klimatu v Londýně a byl vedoucím ekonomem přelomové Sternovy zprávy o ekonomice změny… Pokračovat ve čtení Náklady na nicnedělání

Lidé bez ostychu

Konec nehybnosti: Úvahy Milana Šimečky výstižně zachycují atmosféru roku 1988 v Československu. Útlá kniha – formálně se jedná o deníkové záznamy – je plná přesných postřehů a výstižně formulovaných myšlenek. Přestože autor reaguje na dobové události a zachycuje očekávání a napětí ze změn, které přicházejí ze Sovětského Svazu, text překračuje časový horizont, v němž se… Pokračovat ve čtení Lidé bez ostychu